Jaký jiný autobus by mohl poskytnout vyšší úroveň cestování do Las Vegas nebo Atlantic City než NEOPLAN Skyliner? Síť hotelů Golden Nugget si počátkem 80. let pro dopravu svých hostů do kasin objednala 42 double-deckerů značky NEOPLAN. I když při hře rozhoduje štěstí, hotelová síť Golden Nugget vsadila v 80. letech na jistotu a na image exkluzivní kvality – včetně velké svobody individuálních modifikací – a na přepravu svých hostů do kasin nasadila dvě flotily autokarů NEOPLAN Skyliner.
Od roku 1981 jezdilo na trase z Los Angeles do Las Vegas 20 patrových autobusů a dalších 22 double-deckerů zajišťovalo od roku 1983 kyvadlovou dopravu mezi New Yorkem a kasinem v Atlantic City. Atraktivní vzhled první série autokarů se třemi nápravami byl založen na černém vnějším laku se zlatými nápisy a zlatými kryty kol. Autobusy pendlující na východním pobřeží vycházely ze stejného modelu, ale s malou změnou: aby dostály nabídce kasina Golden Nugget, okna byla pokryta vrstvou zlatého prachu. Exkluzivní vzhled však měl i praktický význam, protože taková úprava tlumila intenzivní sluneční záření a zpomalovala ohřívání interiéru. V každém případě na palubě byl i obzvláště výkonný systém klimatizace poháněný samostatným agregátem. Další z inovací v druhé sérii pořízených vozidel bylo použití nerez oceli na celé karoserii. Pěkným příkladem je široký pás tohoto materiálu, který odděloval patra a podtrhoval nápis Golden Nugget. Pruh byl eloxovaný zlatem, díky čemuž měl povrch mimořádně odolný vůči škrábancům a dodával vozidlu dlouhotrvající lesk. I vybavení interiéru navrhli s cílem vzbudit velký dojem: potahy sedadel se vyráběly speciálně pro tato vozidla ve Švýcarsku a byly – jak jinak – zlaté barvy s prvky v červené a černé. Autobusy poháněly motory Detroit V8 spřažené s automatickými převodovkami Allison. Přepravu hráčů do kasin hotelů Golden Nugget zabezpečovala v 80. letech flotila 42 autokarů NEOPLAN Skyliner s pozlacenými okny a výkonnou klimatizací. Z New Yorku do Atlantic City to bylo přibližně 200 kilometrů a koncept dopravy byl přímočarý: zpáteční jízdenka stála 20 dolarů a každý cestující si mohl na palubě vybrat 10 dolarů v hracích žetonech. Kontrakt na flotilu Skyliner proběhl v podobném duchu: jednoduše, ale bombasticky. Steve Wynn, tehdejší majitel hotelů Golden Nugget v Las Vegas a Atlantic City, si našel čas, aby osobně vybral autobusy do druhé pořízené série. Na cestě po Evropě strávil pár dní v Nice. Již tehdy fungoval systém hromadné autobusové dopravy potenciálních návštěvníků kasin z New Yorku do Atlantic City a pod hotelem Golden Nugget se stavělo podzemní autobusové nádraží. Chyběly už jen autobusy. Proto si Wynn v rámci výletu do Vídně „odskočil“ do fabriky NEOPLAN ve Stuttgartu. Silně na něj zapůsobila flexibilita výroby, která zákazníkům poskytovala paletu možností na individualizaci vozidel, které nenabízel žádný jiný výrobce. Promptně tedy pozval vrcholový management firmy NEOPLAN do Nice. Bob Lee, tehdejší ředitel stuttgartského výrobce autobusů, si vzpomíná, že „jednání probíhalo v jeho hotelovém pokoji kolem dvanácté na oběd. Ideální čas, aby se dalo spojit s bankami v New Yorku. Výrobce autobusů zřejmě zanechal dobrý dojem. „Objednávce jsme uvěřili až druhý den, kdy Else Auwärterová, která měla tehdy na starosti finance, přiběhla dolů po schodech a ptala se, co jsme dělali. A že taková a taková částka právě přistála na našem účtu. Byla to mnohem vyšší záloha na objednávku, než jsme byli zvyklí, „vzpomíná Bob Lee.
Přestože Atlantic City a Las Vegas jsou na opačných koncích Spojených států, první jmenované město si nedokázalo dlouhodobě udržet pozici významné destinace pro hazardní hry. Pozice značky NEOPLAN na americkém trhu se však bez ohledu na to úspěšně upevňovala. Od roku 1981 do roku 1995 firma prodala přibližně 15 000 vozů, které se vyráběly v samostatné továrně ve městě Lamar ve státě Colorado. Kolem 1300 z nich slouží na linkách hromadné dopravy v Los Angeles, 700 z nich má pohon na zemní plyn. Už tehdy existovaly dostupné alternativy nafty. Bob Lee k tomu dodává: „Občas přemýšlím, jak se nám podařilo prodávat naše patrové autobusy opravdu na celém světě. Bylo to proto, že jsme vytvořili kombinaci, kterou v takové podobě nedokázal nabídnout nikdo jiný: flexibilitu při realizování nápadů, hospodárnost a nízké náklady.“