Historie výrobců automobilů vybavených spalovacím motorem většinou zahrnuje něco více než jedno století. U těch společností, které povstaly jako výrobny jiných dopravních prostředků, které automobilu předcházeli mluvíme o cca sto padesáti letech. Mnichovský MAN se však chlubí historií delší než dvěstě padesát let!
Zdá se to až těžko uvěřitelné, ale jeden z hlavních světových hráčů segmentů automobilové výroby nákladních, užitkových, dodávkových, vojenských a speciálních vozidel odvozuje svůj původ od doby sahající ještě před začátek průmyslové revoluce.
Zabývat se historií automobilky MAN, znamená vzpomenout hluboce zasunuté příběhy mnoha různých společností, které se postupně slučováním a různými formami diverzifikace podepsaly na vzniku technického podhoubí z něhož nakonec mohly povstat první německá nákladní vozidla vybavená vznětovými motory.
První byly hutě
Počátky samotné značky MAN – Maschinenfabrik-Augsburg-Nürnberg, tak jak ji dnes známe nejen z čelních partií úspěšných nákladních vozidel, sahají do roku 1908.
Nicméně nejstarší kořeny společností a firem stojících v přímé linii, z nichž známá značka postupně vznikla, můžeme vysledovat již v roce 1758. V tom roce spatřily světlo světa v německém Oberhausenu hutě St. Antony (hutě Svatého Antonína). Teprve před osmnácti lety (1740) vyrobil sheffieldský hodinář Benjamin Huntsman první tzv. kelímkovou ocel k výrobě hodinářského pera. James Watt, skotský vynálezce a hybatel průmyslové revoluce měl v té době teprve 22 let. Hutě Svatého Antonína existovaly již celý rok, když se Watt dozvěděl o parním stroji Thomase Newcomera. A dalších devět let trvalo než sestrojil jednočinný parní stroj (patent z roku 1768).
Sedm let před Francouzskou revolucí byly v roce 1782 založeny v ruhrském regionu další významné hutě – Gute Hoffnung (Dobrá naděje), aby se na začátku devatenáctého století (1808) společně spojily s dalšími železárnami, Neue Essen, do firmy nazvané Hüttengewerkschaft und Handlung Jacobi.
Tři kořeny se na úsvitu německé průmyslové revoluce spojily, aby začaly psát jeden z nejzajímavějších příběhů technického vývoje národu Nibelungů.
Milan Olšanský